Umenie koncoviek
March 1, 2015 – 11:54 | Reagovalo 2 ľudí | Prečítaní: 2038

Veľmajster Tomáš Petrík Vás srdečne pozýva na aprílové šachové sústredenie, v ktorom odhalí tajomstvá koncoviek. V tejto záverečnej fáze partie sa častokrát rozhoduje o konečnom výsledku a rozhoduje každé tempo.
Program sústredenia:
9.4.2015 – Zásady a princípy …

Celý článok »
Kuriozity

HrajSach.sk denník

Škola šachu

Veľmajster vysvetľuje

Šachové správy

Domov » Historická rubrika

82. výročí úmrtí Richarda Rétiho

Libor Havlíček st. | June 2, 2011 – 13:43Reagovalo 3 ľudí | 1,003 prečítaní
82. výročí úmrtí Richarda Rétiho

Dne 6. června roku 1929 o půl šesté hodině ranní zemřel v Praze na spálu Richard Réti. Narodil se v Pezinku u Bratislavy, avšak u data narození nacházíme jako vždy rozpory.V nekrologu od Dr. Zdeňka Macha z června roku 1929 se uvádí, že se narodil 18. května 1889, novější literatura však tvrdí, že to bylo 28.5.1889, což zřejmě bylo ověřeno v matrice.

Přesný datum narození není podstatný. Rozpory v údajích však dokumentují, že odborné a podrobné zpracování historie československého šachu nás v budoucnu teprve čeká.

Udejme stručně známá fakta: Otec Richarda Samuel Réti pocházel z Hlohovce a byl lékařem. Matka se jmenovala Anna, rozená Mayerová, pocházela z Pezinku. V Pezinku byli tehdy Mayerovi známí obchodníci židovského vyznání. Rodina byla velice dobře situovaná, platila Richardovi francouzskou guvernantku.

Richard Réti, který byl jedním z našich největších šachových reprezentantů, studoval v době monarchie ve Vídni, avšak po ukončení studií se začal úplně věnovat pouze šachu. Ve Vídni studoval gymnázium a pak matematiku, jelikož se tam spolu s matkou a bratrem roku 1904 přestěhovali. Vídeňský šachový, kulturní a umělecký život počátku 20. století byl pak stěžejním pro formování vývoje mladého Rétiho.

Réti byl především vůdcem novoromantické školy v šachu a také jejím hlavním mluvčím. Za své myšlenky bojoval i knižně, když vydává po svém vítězství na turnaji v Göteborgu (roku 1920, I. cena před Bogoljubovem a Rubinsteinem) všem známou knihu „Die neuen Ideen im Schachspiel“, která se dočkala následně řady vydání v různých jazycích, samozřejmě dříve nejvíce v němčině.

Tvrdí se, že Réti náležel po první světové válce k nejlepším hráčům světa. Byl od roku 1913 mistrem naší ústřední šachové jednoty, ale kromě praktického šachu se věnoval rovněž šachové skladbě a zkoumání teorie.

Ve třicátých létech 20. století se v tisku tvrdilo, že největší Rétiho láskou byl svět šachových studií. Bylo jich známo okolo 50 a k tisku je po Rétiho smrti připravoval Dr. Mandler. Ve dvacátých létech minulého století zveřejňovaly jeho studie různé šachové časopisy, nejen naše, ale rovněž německé, maďarské, francouzské a ruské. Ostatně jedna z jeho studií vskutku nejznámějších (Bílý: Kh8, pc6; Černý: Ka6, ph5 – bílý na tahu remizuje) vešla do řady knih a publikací a patří k základní výuce mladých šachistů.

Pokud jde o tituly, uvádí se, že byl mistrem Československa v roce 1925. Nechci zde uvádět desítky jeho výsledků a úspěchů, jelikož při podobných pokusech vždy přicházím do rozpaků. Tak například, když hrál Réti v červenci roku 1927 v Londýně na první historické šachové olympiádě za Československo na první šachovnici (dále hráli Gilg, Hromádka, Prokeš, Pokorný), dosáhl na této první šachovnici vynikajícího výsledku. Jenomže jako vždy: jedna šachová publikace uvádí, že získal 11,5 bodu ze 13 partií, druhá píše, že získal 11,5 bodu z 15 partií. Situace stále stejná: řady a řady rozporných údajů.

Z řady turnajů proto vyjmenuji nyní jen nahodile turnaje na našem území. Réti hrál v Košicích 1918, v Teplicích 1922 (dělil I. místo), v Brně 1928, v Ostravě 1923 (II. za Laskerem, tehdy to byla ještě Moravská Ostrava, jak zněl její název), Karlovy Vary 1923.

Píše se také, že své zahájení začal aplikovat roku 1924 v New Yorku a někdo kdysi vypočítal, že Réti celkem odehrál 74 turnajů a 16 zápasů. (Jiný zdroj uvádí 17 zápasů.) Réti hodně publikoval, vedl řadu šachových rubrik. Uvádí se také řada příspěvků v letech 1917-18 v Magyár Sakkvilág anebo později v Ostrauer Morgenzeitung. No, určitě by dnes měl problém s jazykovým zákonem, tehdy to však asi lidi netrápilo. Zapomněl jsem napsat, že Réti byl původem Maďar, národností Němec, sám však hlásal, že je Čechoslovák.

O Rétim existuje hodně literatury, vždyť ty jeho studie vydal Dr. Mandler již roku 1931 v němčině (Sämtliche Studien), jeho nejlepší partie publikoval v angličtině Golombek v roce 1954 (Rétis best Games of Chess) a následně toho bylo o Rétim tolik napsáno, že bychom museli provést odborný výzkum, abychom to dali dohromady. Ostatně tento výzkum byl již mnohokrát prováděn. Připomeňme velice obsažnou publikaci v češtině – Richard Réti, šachový myslitel.

Richard Réti zemřel ve věku pouhých 40 let na nemoc, na kterou se již dnes běžně neumírá. Zemřel ne kvůli své nemoci, zemřel pravděpodobně z důvodu tehdy málo vyvinuté lékařské vědy. Životopisec uvádí, že „zemřel na otravu krve v dýchacích orgánech, která se dostavila jako důsledek spály“.

Rétiho byla určitě škoda. Poslední rozloučení proběhlo dne 8. června 1929 v pražském krematoriu za účasti celé řady šachistů, funkcionářů či zástupců tisku. Možná, že svou smrt tušil. Tolik tato krátká vzpomínka.


Vaše hodnotenie: Nízke 12345 Vysoké
Hodnotilo: 12 | Priemer: 4.92
Ukladá sa ... Ukladá sa ...

Diskusia (3)

  • Jan Kalendovský says:

    Dobrý den, díky za vzpomínku na Richarda Rétiho. Pokud jde o různé rozporné údaje, doufám, že chyby nejsou v mé knize, ale spíše jinde. Máte-li nějaké pochybnosti, ptejte se, odpovím.
    Srdečně Váš Jan Kalendovský
    P.S.: I řada ostatních Vašich šachově-historických příspěvků mne zaujala.

  • Marián Holubčík says:

    Dobrý deň,

    rád si čítam Vaše príspevky, niektoré až takto spätne po čase, keďže som túto webstránku objavil len nedávno.
    Je treba Rétiho stále pripomínať, zaslúži si to. Čo sa týka článku, mám jednu výhradu. Určite by som neoznačoval Rétiho pôvodom za Maďara.
    Ak to berieme etnicky, tak Réti bol nemecký Žid – sám sa označoval za Nemca. Pokiaľ viem, tak maďarsky (ani slovensky) nevedel a svoje články vychádzajúce aj v maďarských šachových časopisoch písal výhradne po nemecky.
    Ak by sme to brali z hľadiska jeho rodiska v (Rakúsko-)Uhorsku, tak by som ešte bral označenie “Uhor”. (V slovenčine aj češtine – na rozdiel od mnohých iných jazykoch – rozlišujeme medzi Maďarskom a Uhorskom. Inak by sme museli aj Ľ. Štúra označiť pôvodom za Maďara a napokon T. G. Masaryka za Rakúšana.)
    Rétiho otec mal podľa dobových dokumentov zjavne nejaký konflikt s uhorskou (maďarskou) mocou. Možno v tom bolo jeho pôsobenie ako lekára v 80. rokoch v srbskej armáde (v Srbsku sa narodil Richardov brat Rudolf). Rétiho otec bol potom majiteľom kúpeľov v Pezinku, ale čoskoro si zriadil vo Viedni ordináciu a zanedlho za ním prišla celá rodina. Jedným z motívov tohto kroku bolo, aby obaja synovia dostali dobré vzdelanie – a to práve v nemčine, mimo Uhorska.

    Srdečne zdraví
    Marián Holubčík

    PS: Dávno sme sa nevideli.

    • Libor Havlíček st. says:

      Dobrý den, vážení přátelé!

      Tím myslím oba dva, kteří jste zde napsali reakci a které oba znám.
      Srdečně zdravím a konstatuji, že to jsou zajímavé podněty. Podněty pro to, abyste laskavě napsali nějaký článek na dané téma a zveřejnili ho zde.
      Rád se přiznám, že souhlasím s připomínkami zde uvedenými a myslím si, že máte všichni a také já pravdu.
      Samozřejmě já žádné doklady k tomuto a ani jejich dříve snad v meziválečném období publikované kopie anebo citáty nevlastním, takže se nemohu pouštět do polemiky a ani nechci. Rád a klidně akceptuji Vaše stanoviska. Jsou poučné.
      V knize pana Mgr. Kalendovského o Rétim na str. 9, rok vydání 1989, se dočteme, cituji:

      “Z matričního zápisu vyplývá, že hrdina našeho vyprávění se narodil v Pezinku 28. května 1889. Jeho otec Samuel Réti pocházel z města Hlohovce a byl lékařem.” Konec citace.

      Přiznám se rád, že o tom více nevím a bylo by vhodné, kdybyste mohli materiál o jeho předcích z 19. století podrobněji zpracovat a zde zveřejnit.

      Jinak si naše texty neodporují a doplňují se. Nevím ovšem, jakou národnost uvedli jeho rodiče do rodného listu a co zapsali na matrice. Narozen na území dnešního Slovenska, kulturně být Němcem a etnicky či nábožensky být Izraelitou. Do všechno tak skutečně bylo a cítilo to tak tisíce lidí. Po vzniku republiky na konci roku 1918 a v dalších letech ovšem mohl bez problémů hlásat, že je Čechoslovák, to o sobě tvrdilo další tisíce lidí, či už Židů německých či jiných a také občané německé národnosti. Ti to tvrdit také potřebovali, jelikož víme, jak těžce první republika české Němce pronásledovala.

      Ono to všechno totiž není dnes podstatné, alespoň to není podstatné pro vzdělané občany. Kdo ví, to jest kdo si nastudoval jak to tehdy chodilo, toho nemusí trápit otázka čím a kým vlastně Réti byl. Musel být vždy tím, v postavení koho mohl přežít. Musel být tím, jaké doklady mohl v daném systému získat. Nemohl si volit, ani my dnes nemůžeme volit, jaký chceme mít vystavený pas. A za sto let budou lidé zkoumat, proč jsme měli zrovna takový a takový cestovní pas. No protože totiž nám jiný nikdo nedá!!
      V tom bych viděl odpověď na to, kdo čím byl. Vlastnění oficiálních dokladů se neshodovalo a ani dnes neshoduje s pocitem sounáležitosti celé řady občanů. Jednoduchý příklad:
      V našich zemích najdeme ještě dnes nějaký milion Čechoslováků a nikdo z nich nevlastní československý pas. Jenomže kromě toho se tisíce z nich narodily v Sudetech či ve Slezsku! Dokonce na Zakarpatské Ukrajině. Tisíce a tisíce z nich se narodili dokonce v protektorátu Čechy a Morava! Kým a čím jsou? A za protektorátu měli dokonce i rodné listy také v němčině! A v době krátkého polského záboru těšínského pohraničí měli dokonce rodné a křestní listy v polštině. No prostě to raději nezkoumejme.

      Závěr: těším se na zpracování tematiky o předcích Rétiho v 19. století.
      Přeji vše nejlepší a jsem s pozdravem.

Pridať komentár

Návrhy, pripomienky a sťažnosti nesúvisiace s článkom prosím nepíšte do diskusie, ale posielajte na admin(at)chessfriends.com.

Môžete použiť tieto tagy:
<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Tento weblog podporuje Gravatar. Ak chcete získať Váš vlastný avatar, zaregistrujte sa na Gravatar.


1 × 7 =