Umenie koncoviek
March 1, 2015 – 11:54 | Reagovalo 2 ľudí | Prečítaní: 2038

Veľmajster Tomáš Petrík Vás srdečne pozýva na aprílové šachové sústredenie, v ktorom odhalí tajomstvá koncoviek. V tejto záverečnej fáze partie sa častokrát rozhoduje o konečnom výsledku a rozhoduje každé tempo.
Program sústredenia:
9.4.2015 – Zásady a princípy …

Celý článok »
Kuriozity

HrajSach.sk denník

Škola šachu

Veľmajster vysvetľuje

Šachové správy

Domov » Historická rubrika

Byla to kachna – Aljechin neuhořel!

Libor Havlíček st. | July 19, 2011 – 13:36Reagovalo 0 ľudí | 658 prečítaní
Byla to kachna – Aljechin neuhořel!

Novinářské kachny, bulvár, známé osobnosti. Vždy to bylo stejné, zažil to i Aljechin. Nejenom tisk, i rozhlas vysílal falešné zprávy. Aljechin prý uhořel!

Začalo to 10. prosince 1930, kdy tehdejší mistr světa v šachu Dr. Alexandr Aljechin (tehdy spíše psáno u nás Alechin, často také nesprávně Aljochin, správně však Alexandr Alexandrovič Aljechin) zahájil své šachové turné po tehdejší Jugoslávii. Narodil se roku 1892 v Moskvě, zemřel v březnu 1946 v Portugalsku a v té době, o které zde píši, byl právě mistrem světa. Titul vybojoval roku 1927 na Capablankovi a odevzdal ho následně roku 1935 Euwemu.

Je tedy mistrem světa a jako číslo jedna ve světovém šachu je zván také na různá turné, simultánní produkce a řadu propagačních a jiných akcí. Co však zažil v Jugoslávii, to se běžně nestávalo a nestává.

Napřed přijel do Lublaně, kde hraje simultánku s výsledkem +28, -2, =7 a jeden bleskový turnaj, kde vítězí spolu s Pircem. S ním ostatně bleskovku prohrál! Do Bělehradu, kde to již začíná být zajímavější, přijíždí 3. ledna 1931, ale tam měli již domácí s vítáním mistra světa smůlu.

Nepřehledný dav šachistů se nejdříve shromáždil u nádraží ve večerních hodinách v době ohlášeného příjezdu, ale Aljechin nikde! Došel však telegram, že mistr přijede druhého dne dopoledne, a tak přišli místní na to slavné nádraží v hojném počtu opět druhého dne dopoledne. Ale mistr světa zase nikde! Už to byl první kuriozní případ tohoto jugoslávského turné!

A co se pak zjistilo? Odpověď byla jednoduchá. Náš Aljechin už v tu dobu spal spánkem blažených v jednom bělehradském hotelu, neboť si klidně přijel nehlášeným nočním rychlíkem v době, kdy jej naprosto nikdo nečekal. Máme však alespoň historické poučení, neboť dnes víme, že počátkem roku 1931 rychlíky po Evropě bez problémů jezdily!

Simultánka, kterou sehrál mistr v Bělehradě, také vešla do dějin, Aljechin 23x vyhrál, 12x remizoval a jen jednou prohrál! A právě tato prohra vešla do našich šachových dějin, jelikož vítězem se stal český rodák, bělehradský Čech nesoucí příjmení Vohec.

Horší to již pak bylo například v Záhřebu, kde unavený Aljechin již údajně naprosto vyčerpán dokonce sedm partií prohrál, při osmi remízách a dvaceti partiích vyhraných.

Objektivně nutno říci, že Dr. Aljechin byl v Jugoslávii všude předmětem velkých sympatií místních fanoušků a také sdělovací prostředky o něm často a pravidelně referovaly. Dr. Aljechin v této souvislosti také často dával pro tisk různá svá vyjádření a intervia. Jedno mne obzvláště zaujalo, cituji z dobového tisku:

„Podle Aljechina holandský mistr Euwe dosáhl již své kulminanty a nebude se prý dále rozvíjet.“ Úmyslně již zde končím citaci, jelikož:

Roku 1935 Aljechin prohrává právě s Euwem, sice těsně, ale prohrává (8 – 9, =13) a titul mistra světa odevzdává právě Dr. Euwemu! No, máme další historické poučení: těžko býti prorokem!

Dr. Alexandr Aljechin

Dr. Alexandr Aljechin

Aljechinovo turné po tehdejší Jugoslávii pokračovalo, byl také v Mariboru, Karlovaci, Splitu, Osijeku, Novém Sadu či Subotici atd. a dalo by se pokračovat. Jenomže kromě toho, že byl Aljechin v tehdejší Jugoslávii oblíben, byl také velice silným kuřákem a toto se tam také všeobecně vědělo. A nikdo nevěděl, jak to vzniklo, kdo si tu zprávu vymyslel anebo zda byla založena na nějaké opravdové skutečnosti, najednou však budapešťský rozhlas v Maďarsku hlásil:

„Aljechin usnul v jednom hotelu s hořící cigaretou v ruce a byl od vzniklého ohně těžce popálen na rukou, v obličeji a na prsou.“

Aljechina obratem navštívil reportér bělehradské „Politiky“ a žádal ho v této souvislosti o interview. A zde „vyjádřil Dr. Aljechin svou nelibost nad tím, jak byly přehnány známé zprávy
o tom, že mohl v jednom hotelu uhořet, poněvadž v noci usnul s hořící cigaretou v ruce.“

Nu, co říci? Z tohoto vyjádření snad můžeme jednoduše odvodit, že tato událost se skutečně stala a v daném hotelu skutečně hořelo, jelikož Aljechin zprávu samotnou naprosto nepopřel, pouze se vyjádřil, že je zpráva přehnaná. Domnívám se tedy, že snad o novinářskou kachnu v podstatě ani nešlo.

Jinak bylo dobře, že Dr. Aljechin neuhořel, jelikož s ním chtěl hovořit také tehdejší král Jugoslávie Alexandr. Takže poté, co Aljechin hrál dne 13. ledna 1931 simultánku v Banjaluce (+27, =3, -3; tehdy se psalo dohromady „Banjaluca“) a dále dne 14. ledna 1931 odehrál simultánně 30 partií v Sarajevě, kde všechny vyhrál, mohl se vrátit následně z Bosny do Bělehradu. A tam došlo ke královské audienci a ke slavné besedě dvou Alexandrů, z nichž byl jeden králem Jugoslávie a druhý králem šachového světa. Naštěstí pro dějiny se nikdo z těch dvou nestal Alexandrem Velikým a dopad jejich setkání byl pro další vývoj šachu i Jugoslávie naprosto mizivý.

Po té besedě pak proběhla ještě další bělehradská simultánka, až nakonec „Šachovski Glasnik“ vypočítal, že Aljechin celkově na jugoslávském turné vyhrál 436 partií, 69 remizoval a 30 prohrál, což bylo zřejmě celkem 88%.

Toto turné mistra světa Dr. Aljechina mělo pro šachový svět další pozitivní následky, jelikož zájem, který vyvolal popsaný zájezd mistra světa, měl značný ohlas v tom směru, že byl inspirací pro vznik a organizování mistrovských a velmistrovských turnajů, přičemž se vždy uvádělo jako vzor město Bled a Sarajevo. A první návrh na vznik turnaje v Bledu podal tehdy v lublaňském tisku mistr Dr. Milan Vidmar, jedna z tamějších šachových hvězd. Počátky této myšlenky jsou rovněž nejasné, možná to vymyslel a navrhl sám Dr. Aljechin, aby měl kde a zač hrát, jelikož tisk té doby současně uváděl, že organizátorům turnaje v Bledu (který ještě nebyl organizován) již Dr. Aljechin přislíbil svou účast.

Turné Dr. Aljechina z roku 1930-1931 po tehdejší Jugoslávii bylo tedy zajímavé i pro nešachisty. Aljechin se především dokonale minul se stovkami svých fanoušků, kteří ho dva dny čekali na bělehradském nádraží, za druhé pak hořel či nehořel v blíže neudaném hotelu a za neudaných okolností a za třetí vlastně vykonal doslova královskou návštěvu na audienci u svého královského jmenovce. Myslím, že to bylo dost zážitků i pro samotného mistra světa. A při tom všem myslel na svou budoucí existenci a propagoval vznik nových turnajů. Opravdu to byl asi génius, kdo ví?


Vaše hodnotenie: Nízke 12345 Vysoké
Hodnotilo: 8 | Priemer: 5.00
Ukladá sa ... Ukladá sa ...

Pridať komentár

Návrhy, pripomienky a sťažnosti nesúvisiace s článkom prosím nepíšte do diskusie, ale posielajte na admin(at)chessfriends.com.

Môžete použiť tieto tagy:
<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Tento weblog podporuje Gravatar. Ak chcete získať Váš vlastný avatar, zaregistrujte sa na Gravatar.


+ 7 = 13