Umenie koncoviek
March 1, 2015 – 11:54 | Reagovalo 2 ľudí | Prečítaní: 2028

Veľmajster Tomáš Petrík Vás srdečne pozýva na aprílové šachové sústredenie, v ktorom odhalí tajomstvá koncoviek. V tejto záverečnej fáze partie sa častokrát rozhoduje o konečnom výsledku a rozhoduje každé tempo.
Program sústredenia:
9.4.2015 – Zásady a princípy …

Celý článok »
Kuriozity

HrajSach.sk denník

Škola šachu

Veľmajster vysvetľuje

Šachové správy

Domov » Historická rubrika

Jak Bobby Fischer neměl s kým hrát šachy

Libor Havlíček st. | August 24, 2011 – 11:15Reagoval 1 človek | 1,824 prečítaní
Jak Bobby Fischer neměl s kým hrát šachy

Nejdříve si zopakujme, co nám říká proslulá Wikipedie, cituji:

„Robert James „Bobby“ Fischer (9. března 1943 – 17. ledna 2008 Reykjavík, Island) byl americký šachista, mistr světa v šachu v letech 1972–1975. Už v 15 letech postoupil do turnaje kandidátů a stal se velmistrem. Titul mistra světa získal v roce 1972 výhrou „zápasu století“
v Reykjavíku na Islandu nad sovětským obhájcem titulu Borisem Spasským. Tento turnaj probíhal během studené války a byl interpretován jako vítězství USA nad Sovětským svazem.

Po tomto zápase Fischer dvacet let nesehrál žádnou turnajovou partii. V roce 1975 odmítl obhajovat svůj titul mistra světa, když mezinárodní šachová federace nepřijala jeho podmínky konání zápasu. Až roku 1992 se Spasským sehrál odvetný zápas, v němž ho opět porazil, a od té doby se již žádných turnajů nezúčastnil. Jelikož se zápas konal v Jugoslávii, na kterou tehdy byly uvaleny sankce, hrozilo mu v USA vězení. Od té doby žil v několika státech v emigraci, po zatčení v Japonsku roku 2004 obdržel azyl a občanství na Islandu, kde rovněž zemřel.“

O dětství Roberta Fischera se pak dočteme rovněž ve Wikipedii a také na řadě dalších stránek, které tento text více či méně upravený převzaly. Cituji jako úvod opět podle Wikipedie, abych se dostal k jádru věci, převzato 10. května 2011:

„Robert James Fischer se narodil v nemocnici Michael Resse v Chicagu. Jeho matka Regina rozená Werderová byla naturalizovanou americkou občankou německého židovského původu, narozena ve Švýcarsku, vyrůstala v St. Louis ve státě Missouri. Později byla učitelkou, zdravotní sestrou a lékařkou. Jako Fischerův otec byl zanesen v rodném listu Hans-Gerhardt Fischer, německý biofyzik a první manžel Reginy Werderové. Pár uzavřel manželství v roce 1933
v Moskvě, kde Werderová studovala medicínu.

Roku 2002 vyšel v deníku The Philadelphia Inquirer článek, jehož autory byli Peter Nicholas a Clea Benson, kteří vyslovili hypotézu, že biologickým otcem Roberta Fischera mohl být fyzik Paul Nemenyi, Maďar židovského původu. Citovali zprávu FBI, která uvádí, že Regina Fischerová se vrátila do Spojených států v roce 1939, zatímco Hans-Gerhardt Fischer do USA nikdy nevkročil. Hans-Gerhardt a Regina Fischerovi se rozvedli v roce 1945, kdy byly Bobbymu dva roky. Od té doby Robert Fischer vyrůstal se svou matkou a starší sestrou Joan. V roce 1948 se rodina přestěhovala do Mobile v Arizoně, kde Regina učila na základní škole. Poté se přestěhovali do Brooklynu v New Yorku, kde Regina pracovala jako učitelka na základní škole a zdravotní sestra.

V květnu roku 1949 se šestiletý Fischer naučil hrát šachy z příručky, kterou nalezl v šachové sadě koupené jeho sestrou v cukrářství pod jejich bytem v Brooklynu. Svou první šachovou knihu dostal o měsíc později. Pak hrál přes rok šachy sám. Ve věku sedmi let vstoupil do Brooklynského šachového klubu, kde ho učil předseda klubu jménem Carmine Nigro. Později přestoupil do Manhatanského šachového klubu. Důležitý vliv na Fischera pak měli šachový novinář Hermann Helms a velmistr Arnold Denker. Denker sloužil mladému Bobbymu jako instruktor a často ho bral na profesionální hokejová utkání v Madison Square Garden povzbuzovat tým New York Rangers. Denker napsal, že Bobbymu se utkání líbila a nikdy na ně nezapomněl; oba se stali celoživotními přáteli.

Když bylo Fischerovi třináct, požádala jeho matka Johna W. Collinse, aby byl jeho šachovým učitelem. Collins již trénoval několik vynikajících hráčů včetně velmistrů Roberta Byrneho a Williama Lombardyho. Fischer strávil v Collinsově domě mnoho času a někteří pak Collinse popisovali jako Fischerova náhradního otce.

Bobby Fischer navštěvoval střední školu Erasmus Hall High School, kde v té době studovala i Barbra Streisandová, roku 1959 z ní po dosažení šestnácti let odešel. Mnoho učitelů na něj vzpomínalo jako na problémového žáka. Když však dosáhl úspěchů v šachu, školní rada ho za ně ocenila zlatou medailí.“

Potud jsem citoval z Wikipedie, abych se dostal k tomu místu Fischerova životopisu, které zde chci jako zajímavost rozvést. Oč se tedy jedná?

V životopisech Bobby Fischera od různých autorů se uvádí, že se naučil hrát šachy sám. Jako dítě hrával nejméně rok šachy jen sám se sebou a svou kariéru započal jako sedmiletý v Brooklynském šachovém klubu. Jenže podrobnosti na tomto místě se neuvádějí a ty chci nyní blíže rozebrat.

Jedná se o to, že to bylo v listopadu roku 1950, tedy v době, kdy měl Fischer již sedm let a sedm měsíců, když byla Fischerova matka pod neustálým tlakem svého syna, který neměl doma s kým hrát. Denně se malý Bobby obracel na svou matku Reginu se žádostí, že chce hrát šachy a matka tento problém chybějícího spoluhráče neuměla vyřešit. Až dne 14. listopadu 1950 dospěla k pokusu o řešení této situace a rozhodla se, že podá v tisku inzerát, který by měl pomoci Bobbymu najít mezi dětmi čtenářů vybraného tisku protihráče.

Napsala tedy uvedeného dne respektive odeslala uvedeného dne pohlednici se žádostí o podání inzerátu do kanceláře místního tisku Brooklyn eagle (Brooklynský orel). Inzerát obsahoval pozvání pro děti téhož věku jako byl Bobby, aby s ním jednak byli ochotni hrát šachy, ale současně byl myšlen v tom smyslu, že by mohli vytvořit podle zájmu dětskou komunitu, kde by hráli spolu šachy. Američané chápou totiž pojem komunity trochu odlišně od nás, jelikož v podstatě označují průběh každé společné činnosti či různou spolupráci jako práci v komunitě.

Fischerova matka Regina ale způsobila svým takto podaným inzerátem problém redaktorovi, ten totiž inzerát odmítl přijmout! Odmítl jej zveřejnit proto, že takto zvláštní inzerát neuměl klasifikovat a následně správně do příslušné rubriky zatřídit!

Přesto však byl pokus Fischerovy matky o kontakt malého chlapce se šachovým světem správným krokem a vedl nakonec k cíli. Redaktoři v Brooklyn Eagle museli být ovšem lidé znalí světa a věděli, že v New Yorku vychází American Chess Bulletin, který byl založen již v roce 1904. Následně tedy správně odvodili, že ten, kdo má něco takového jako vydávání šachového časopisu na starosti, by měl také o možnostech hrát šachy něco bližšího vědět. Ve snaze pomoci nešťastné matce pak předali v průběhu dalších dvou měsíců celkovou informaci do redakce American Chess Bulletinu na Nassau Street číslo 150.

A jak to již bývá, aby se někomu něco podařilo, musí mít jednak štěstí, jednak ochotnou pomocnou ruku a ještě pár šťastných náhod. Šťastná náhoda se objevila ve významném vydavateli a šachovém redaktorovi panu Hermannu Helmsovi, narozenému roku 1870, (Publisher and Chess Editor), který byl hlavní duší American Chess Bulletinu. Zde měli oba Fischerové náramné štěstí, jelikož v osobě Hermanna Helmse natrefili na „děkana amerického šachu“, jak byl tento pán pro své významné aktivity později v pozitivním slova smyslu nazýván. Pan Helms byl člověk, který byl šachovým novinářem a vydavatelem a hlavním redaktorem American Chess Bulletin od roku jeho založení (1904) až do své smrti v roce 1963. Byl například také redaktorem šachové knihy „New York 1924“ apod. Pán Helms byl také nazýván svými příznivci „Pán šachu“. Byl velice zaníceným šachistou, je známo, že hral například v roce 1893 a 1894 v simultánce proti Laskerovi, několikrát se utkal s Marshallem anebo Finem atd. Nejméně 5x v rozpětí let 1897 – 1909 byl reprezentantem týmu USA v káblových šachových zápasech proti týmu Anglie. I když se narodil již 5. ledna 1870, zachovaly se některé zápisy jeho partií ještě až z roku 1945.

Tento tehdy v americkém šachovém světě velice známý pán pak napsal Fischerově matce jako odpověď na její pokus o podání inzerátu v Brooklynském Orlu dne 13. ledna 1951 proslulý dopis, který poprvé otevřel dveře do šachového světa nejenom příštímu mistru světa Bobby Fischerovi. Tím totiž, že vpustil do šachového světa Bobbyho Fischera, vynesl vydavatel a redaktor Helms na vyšší piedestál v americkém kulturním a společenském životě následně celé americké existující šachové hnutí. A jelikož Bobby již jako velice mladý člověk dosáhl v šachu zcela mimořádných úspěchů a také díky tomu, že v době získání jeho světového titulu zuřila studená válka, můžeme s trochou nadsázky říci, že dopis vydavatele Helmse změnil v tehdejším chápání kontextu doby celý budoucí šachový svět.

Dopis pana Helmse ze dne 13. ledna 1951, který byl adresován paní Fischerové na Union Street číslo 1059, byl publikován ve Spojených státech již například v roce 1958, poté, co Fischer vystoupil na mezinárodním kvalifikačním turnaji v Portoroži, ze kterého se vrátil do USA 16. září téhož roku. Den poté již dával intervia a v této souvislosti došlo tehdy k publikování dopisu Mr. Helmse. (Například „Leaves of Chess a journal of scaccography“, číslo 10, rok 1958.) Fischer byl totiž už nyní novou šachovou hvězdou a dokonce velmistrem.

Dopis ze dne 13. ledna 1951 podal rodině Fischerových základní informace, kdy a kde se dají v Brooklynu hrát dětstké šachy, (Brooklyn Public Library, Grand Army Plaza), kdy by tam mohl potkat Bobby své vrstevníky a uvedl také odkaz na konkrétního hráče Mr. Paveyeho, který tam měl plánovanou simultánní produkci. Pan Helms se v dopise rovněž zavázal, že předá žádost Fischerovy matky předsedovi Brooklynského šachového klubu Mr. Henry Spinnerovi a uvedl, kde a kdy se scházejí kluboví hráči (3x týdně na druhém poschodí v Brooklyn Academy of Music).

Takové byly tedy okolnosti vstupu Bobbyho Fischera do jeho prvního šachového klubu. V jeho životopisech se mnou popsané okolnosti uvádějí pouze jednou větou, takže jsem si  šachový vývoj Bobbyho Fischera v zimě roku 1950 – 1951 tímto textem dovolil přesněji popsat.


Vaše hodnotenie: Nízke 12345 Vysoké
Hodnotilo: 25 | Priemer: 4.56
Ukladá sa ... Ukladá sa ...

Diskusia (1)

  • daniel williams says:

    Hľadáte podnikateľský úver, osobné pôžičky, úveru na bývanie, auto úver, študentské pôžičky, konsolidáciu dlhu úver, nezaistený úver, rizikový kapitál atď. .. Alebo ste boli odmietla pôžičku v banke alebo finančnej inštitúcii pre jeden alebo viac dôvody. Ste na správnom mieste, váš úver riešenie! Som súkromný veriteľ, dávam z úverov pre podniky aj jednotlivcov v nízkej a cenovo dostupné úrokovej sadzby vo výške 3%, .contact [email protected]

Pridať komentár

Návrhy, pripomienky a sťažnosti nesúvisiace s článkom prosím nepíšte do diskusie, ale posielajte na admin(at)chessfriends.com.

Môžete použiť tieto tagy:
<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Tento weblog podporuje Gravatar. Ak chcete získať Váš vlastný avatar, zaregistrujte sa na Gravatar.


5 × 1 =