Umenie koncoviek
March 1, 2015 – 11:54 | Reagovalo 2 ľudí | Prečítaní: 2038

Veľmajster Tomáš Petrík Vás srdečne pozýva na aprílové šachové sústredenie, v ktorom odhalí tajomstvá koncoviek. V tejto záverečnej fáze partie sa častokrát rozhoduje o konečnom výsledku a rozhoduje každé tempo.
Program sústredenia:
9.4.2015 – Zásady a princípy …

Celý článok »
Kuriozity

HrajSach.sk denník

Škola šachu

Veľmajster vysvetľuje

Šachové správy

Domov » Historická rubrika

Možná to začalo arabským matem

Libor Havlíček st. | November 21, 2011 – 14:42Reagovalo 3 ľudí | 697 prečítaní
Možná to začalo arabským matem

Nejstarší šachová tvorba patrně pochází z doby vzniku pohádek Tisíce a jedné noci. Vznikala v době, kdy jsme na obloze mohli vedle sebe spatřit letět ptáka Fénixe a létající koberec, v době, kdy se před námi po otevření láhve piva objevil skvělý dýmový duch, aby nám plnil nespočet našich pohádkových přání.

Jisté je, že v časech Alibaby a čtyřiceti loupežníků již nemohlo rozvoj šachové hry nic zadržet. O rostoucí oblibě šachů svědčí, že řada arabských mudrců věnovala svou energii zhotovování vzácných a pracných rukopisů, přičemž většina těchto děl je dnes památníkem obecné kultury a jazyků různých národů.

Když začali evropští historikové v průběhu 19. století sestavovat hrubé publikace k dějinám šachové hry na základě odborného výzkumu světových knihoven a na základě hlubokých znalostí mrtvých a pro světovou kulturu významných jazyků, začali se podrobně zaobírat rovněž arabskými traktáty. Na jejich základě pak v podstatě stanovili šíření šachové hry do Evropy a odhadli původ šachu s prvotním umístěním do indo-persko-arabské kulturní oblasti.

Pojďme nyní do 9. století a podívejme se na jednu často citovanou ukázku. Do roku 840 našeho letopočtu je datován traktát Araba Al-Adliho (přepisuje se rovněž Al-Adlija). Toto pojednání má různorodý obsah, vysvětluje například také rozdíly mezi perskými a indickými pravidly šachu, ale hlavně obsahuje především první šachové úlohy, tzv. mansuby.

V 70. letech 20. století bylo publikováno, že předmětný traktát je ztracen a nebylo udáno, zda existuje celý v opisech. V 50. letech 20. století byl naopak zase nalezen nový, zcela neznámý arabský traktát, který rovněž obsahoval mansuby. Zůstaňme však pouze u Al-Adlího.

Mansuba je nějaká vymyšlená úloha, znamená „to co je postaveno, co je vymyšleno, co je namístě předvedeno“, jak se alespoň v literatuře uvádí. Množné číslo pro tento výraz je „mansubat“. Uvádí se rovněž, že samotné traktáty hovoří pouze v jednom známém případě o otevření, pouze několik je věnováno koncovkám, jsou tedy povětšině věnovány mansubám. Laicky řečeno, mohli bychom mansuby považovat za předchůdce problémového šachu.

V případě traktátu Al-Adlího jsem však narazil na jeho mansubu, která nemá s problémy nic společného a je naopak pouze čistým pěkným kombinačním obratem.

Al-Adlí: Bílý na tahu dává mat třetím tahem

(řeší se podle platných pravidel)


Řešení matu třetím tahem podle Al-Adlího:

Zobraziť riešenie »

K tomuto matu Al-Adlího musím dodat, že byl moderně upraven. Tehdejší arabská pravidla například nestanovovala, na které straně šachovnice stojí v zahájení bílé či černé figury, čili bychom dnes nemohli říct, že Al-Adlí postavil bílého krále na g8, jelikož to mohlo být g1 apod. (Také pro dámu (fers) platila tehdy jiná pravidla, pohybovala se pouze po diagonálách o jedno pole, anebo rovněž střelec (alfil) mohl skákat jen přes dvě diagonální pole. Víme také, že rošáda nebyla ještě dalších asi šest a půl století známá, ale to vše jsem již naznačil v článku „Jak a proč vznikla rošáda“, který je přístupný na této stránce.) ** Bohužel neexistuje česky anebo slovensky psaná publikace, která by se věnovala odborně vývoji šachu, abychom si mohli v historickém souhrnu a v chronologickém přehledu přečíst, jak to dále pokračovalo. V publikaci hlavního redaktora Dražena Maroviče (Encyklopedie šachu Harryho Golombeka z roku 1977) se však uvádí poznatek k pravidlům ze 13. století. Dáma byla stále fers a střelec byl stále alfil a nyní předpokládejme, že bílý má kameny podle dnešních pravidel na první a druhé řadě.

Postavíme si dnešní základní pozici s jedinou výjimkou. Na všech čtyřech místech šachovnice přehodíme základní postavení střelce a jezdce, čili střelci stojí na b1 a g1 a dále na b8 a g8. Jezdci pak stojí na c1 a f1 a dále na c8 a f8. Platí dnešní pravidla s jedinou výjimkou: není znám první tah pěšcem ze druhé řady o dvě pole vpřed a úloha zní: Bílý dává 11. tahem mat, přičemž černý vůbec netahá, pokud nemusí. Černý tahá pouze tehdy, když musí, to je, když má šach.

Zobraziť riešenie »

Řešení: 1. h3   2. h4   3. Vh3   4. Ve3   5. Jg3   6. Je4   7. Jd3   8. Jf4   9. Jh5   10. Jhf6+, gxf6   11. Jxf6 mat.

Tato ukázka je nádherným případem vývoje šachové hry a jejich pravidel. Dokládá praktičnost člověka jako takového, který si nesvázán předpisy, pravidly a nařízeními upravuje šachovou hru podle svých náhlých potřeb, podle svých jednotlivých ideí a nápadů. Neznámý autor asi ve 13. století měl nápad, jak dát ze základního postavení jedenácti tahy mat, tak jednoduše stanovil, že černý tahat nebude a bylo to vyřešeno.

** Ne vždy se však šachové myšlení vyvíjelo naznačeným způsobem. Ve středověku již totiž byla v Evropě do značné míry rozvinuta rovněž šachová kompozice, zřejmě díky prvotním arabským resp. ještě dřívějším snad indickým či perským mansubám.

A zde literatura datuje do 13. století jednoho šachového anonyma, který pod pseudonymem „Bonus Socius“ zveřejnil několik problémů své doby.

Některé tyto problémy však jako by již představovaly moderní dobu. Jsou jemné, krásné, subtilní, nenásilné. Ukončím nyní tento příspěvek milou dvoutažkou našeho anonyma, dokumentující jemnost myšlení již u šachistů středověku.

Bonus Socius: Bílý na tahu dává druhým tahem mat

Zobraziť riešenie »


Vaše hodnotenie: Nízke 12345 Vysoké
Hodnotilo: 10 | Priemer: 5.00
Ukladá sa ... Ukladá sa ...

Diskusia (3)

  • Lammoth says:

    Seriózna kniha v češtine a slovenčine na danú tému asi neexistuje, ale aj z “neserióznej” sa dá veľa dozvedieť. V tomto prípade je tou neserióznou publikáciou kniha F.J.Prokopa “Poklady bohyně Caissy” (ÚDPMJF, Praha, 1971), v ktorej je popri mnohých humorne ladených príbehoch i cenný obsah. Je tam i viacero mansúb a veľmi delikátnych štúdií v tu uvádzanej forme arabského šachu (ktorý sa mimochodom označuje ako šatrandž, čatrandž, prípadne čaturanga).

    Za zmienku možno stojí, že partie mali oproti dnešku aj viac foriem výhry, nielen mat. Výhrou bol aj pat a zobranie všetkých súperových kameňov.

    • Lammoth says:

      P.S.
      Tá úloha s nepohyblivými čiernymi kameňmi má aj vedľajšie riešenie:
      1.h3 2.h4 3.Vh3 4.Vf3 5.e3 6.F(ferz)e2 7.Fd3 8.Fc4 9.Fd5 10.Fe6 11.Fxf7# (alebo tak nejako podobne aj s viacerými prehodeniami ťahov)
      Treba si uvedomiť, že Alfil (obdoba strelca) na g8 nekryje f7, je to preskakujúca figúra s pôsobnosťou na e6.

  • Libor Havlíček st. says:

    Dobrý den!

    Kniha od F. J. Prokopa pod názvem “Poklady bohyně Caissy”, Praha 1971, 271 stran, je knihou zcela mimořádnou a vynikající. Je knihou vysoké úrovně a představuje odborné, i když velice milé uchopení a předložení problematiky.
    Já jsem ovšem nepoužil pojem “seriózní”, ale napsal jsem doslova toto:
    “Bohužel neexistuje česky anebo slovensky psaná publikace, která by se věnovala odborně vývoji šachu, abychom si mohli v historickém souhrnu a v chronologickém přehledu přečíst, jak to dále pokračovalo.”

    Není podstatné, jak něco formulujeme, víme, že toto tvrzení je pravdivé. Spíše se jedná o to, že podrobný a skutečně odborný vývoj šachové hry u nás přes veškeré dosavadní pokusy opravdu ještě nebyl zpracován. Mám na mysli skutečnou historickou práci studovaných historiků, kteří disponují potřebnými jazykovými znalostmi a také ovšem šachovou erudicí. Mám na mysli práce, jako byly historické práce autorů Murray anebo Massman. Samozřejmě dnes již s dovedením údajů a vývoje až do dnešní doby.

    Měl jsem na mysli typy publikací jako byly například: Zíbrt: Dějiny hry šachové v Čechách od dob nejstarších až po náš věk, Praha 1888, anebo Menčík: Knížky o hře šachové, Praha 1880. Toto byly pouze brožurky. A právě v tomto smyslu u nás neexistují nové obsažné souhrnné práce, i když byly částečné pokusy z hlediska encyklopedického. Tyto však vždy měly pouze určitý záběr. (Životopisné medailonky šachistů, korespondenční šach, bibliografie.)

    Prostě nám chybí souhrnné encyklopedické dílo, které by již ale muselo být určitě vícesvazkové. Abych to vysvětlil důkladně: Víme například, že v Praze máme minimálně 12 starých latinských traktátů – rukopisů – ze 13.(či snad 14.) a snad pozdějších století; všechny jsou zřejmě variantami okruhu Cessolise. Všechny jsou evidovány v katalozích atd., avšak: doposud se u nás nenašel od 80. let 19. století nikdo, kdo by byl schopen o nich cokoliv publikovat! Přes sto let je nikdo nečetl a nepřeložil.

    Měl jsem tedy na mysli skutečnou historickou práci, ta u nás chybí.

    Jsem s pozdravem.

Pridať komentár

Návrhy, pripomienky a sťažnosti nesúvisiace s článkom prosím nepíšte do diskusie, ale posielajte na admin(at)chessfriends.com.

Môžete použiť tieto tagy:
<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Tento weblog podporuje Gravatar. Ak chcete získať Váš vlastný avatar, zaregistrujte sa na Gravatar.


7 − 4 =