Umenie koncoviek
March 1, 2015 – 11:54 | Reagovalo 2 ľudí | Prečítaní: 1994

Veľmajster Tomáš Petrík Vás srdečne pozýva na aprílové šachové sústredenie, v ktorom odhalí tajomstvá koncoviek. V tejto záverečnej fáze partie sa častokrát rozhoduje o konečnom výsledku a rozhoduje každé tempo.
Program sústredenia:
9.4.2015 – Zásady a princípy …

Celý článok »
Kuriozity

HrajSach.sk denník

Škola šachu

Veľmajster vysvetľuje

Šachové správy

Domov » Kuriozity

Švejk proti Pattonovi

Libor Havlíček st. | August 1, 2011 – 17:12Reagoval 1 človek | 862 prečítaní
Švejk proti Pattonovi

Jaroslav Hašek v úvodu své knihy o Švejkovi píše: „Veliká doba žádá velké lidi. Jsou nepoznaní hrdinové, skromní, bez slávy a historie Napoleona. Rozbor jejich povahy zastínil by i slávu Alexandra Makedonského. Dnes můžete potkat v pražských ulicích ošumělého muže, který sám ani neví, co vlastně znamená v historii nové, velké doby. Jde skromně svou cestou, neobtěžuje nikoho a není též obtěžován žurnalisty, kteří by ho prosili o interview. Kdybyste se ho otázali, jak se jmenuje, odpověděl by Vám skromně: „Já jsem Švejk”…”

A dále Jaroslav Hašek: „Mám velice rád toho dobrého vojáka Švejka, a podávaje jeho osudy za (první) světové války, jsem přesvědčen, že vy všichni budete sympatizovat s tím skromným, nepoznaným hrdinou”… 1)

Skutečnost: Nemocný Jaroslav Hašek Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války ke sklonku svého života již nepsal, ale diktoval. Dne 3. ledna 1923 ho smrt umlčela navždy a zabránila mu dokončit jeden z nejslavnějších románů vzniklých po první světové válce. Pokračování této knihy pak napsal Karel Vaněk.

O Jaroslavu Haškovi napsala pak ještě v září roku 1930 následující vzpomínku Jarmila Hašková:

„Po všech novinářských zprávách, že byl zabit v Rusku, stál po osmi letech Hašek zase přede mnou. Byl zestárlý, prošedlý, tlustý, ale jeho čelo bylo stále krásné, nos rovný a hezká ústa sevřená trpkou ironií.”

„Píšu Švejka. Celá ta léta mne to drželo. Víš, na frontě, v Rusku, všude. Začalo to ve mně hned, jak vypukla válka. Cítil jsem, že se něco rodí. To mne napadlo tenkrát, víš. Chceš? Přečti si první kapitolu.”

„A četl mi ji cestou do tiskárny a já jsem se smála a nevěděla jsem, co dělal celých dlouhých osm let, věděla jsem jen, že jeho humor vyzrál utrpením, že svého Švejka zaplatil osmi léty života a že toho života má namále…” 2)

A v knížce známého korespondenčního a praktického šachisty a šachového funkcionáře Víta Paroulka, o které jsme již psali (srovnej článek: Švejkova čínská obrana skandinávské hry), pak vzniká tato šachově-literární fikce, patřící do období konce již druhé světové války: 3)

„Po první světové vojně se náš milý dobrý voják Švejk vrátil do civilu. Po delším bloudění a putování se nakonec dostal do naší Radomyšle, kde v Dolejší uličce za Floriánkem našel svého známého dobrého pantátu Melichárka. A tam přečkal druhou světovou válku.

Strakonický oberlandrat4) Burian se sice dozvěděl, že má slavného válečníka z první světové války ve svém rajónu, dělal si však z toho čest a Švejkovi dal pokoj. Švejk sledoval válečné dění …a nemoha se dočkat otevření druhé fronty, dal se do studia šachové literatury. Přečetl si také Traxlerův Čínský způsob v obraně, a tak zjistil, že způsob, který použil s obrlajtnantem Lukášem, je vlastně… Netušil však ještě, že daleko větší sláva ho teprve čeká.5)

Pak přišel slavný máj roku 1945 a také Švejk se těšil z naší nové svobody. Trochu ho sice mrzelo, že Radomyšl okupovali Amerikáni 94. pěší divize, a proto zašel vítat slavnou Rudou armádu až k Nové Hospodě.

Když se dozvěděl, že Strakonice navštíví dne 17. července 1945 slavný americký generál Patton,6) vypravil se také k jeho uvítání. Patton se dozvěděl, že ho přišel uvítat sám Švejk, hrdina z první světové války, nechal si ho představit a pozval ho na slavnostní banket…

Na banketu bylo pití hojnost a Švejk se zvolna dostával do bojové nálady. Slavný válečník Patton s uznáním poznamenal, že zná jeho slavné šachové partie s obrlajtnantem Lukášem. Švejk, polichocen, dodal si další skleničkou náležité courage7) a slavného generála tankové armády vyzval na partii.

Slavný generál se sice zalekl Švejkova způsobu v obraně,8) ale nemohl přece přiznati nedostatek odvahy. Bleskl mu hlavou nápad a vyzvání přijal s podmínkou, že bude mít černé figury. Tím chtěl jako černý právě tento způsob použít. Švejk se naoko trochu kabonil a upejpal, ale pak s uspokojením přijal. Nyní se mu vyplatilo, že šachovou literaturu studoval a „Čínský způsob v obraně” ovládal.

Donesli šachovou soupravu, Švejk si mezitím často naléval a dostával se již do vznešené nálady…”

Hrály se celkem tři partie a ve všech Švejk amerického generála rozdrtil. Partie proslavily Švejkovo jméno v celém světě a až do šedesátých let 20. století byly velice pečlivě uschovávány v okresním archivu ve Strakonicích.

Na závěr pak Vít Paroulek uvádí:

„Marně se slavný generál namáhal. Švejkova teorie (z období první světové války) mu nepomohla. Jeho silné tahy byly jedině ty, které ze sklenice činil, a tak slavné utkání skončilo, neboť sehráti čtvrtou partii náš slavný generál již schopen nebyl.

A tak Švejk slavného amerického generála porazil. Oslava byla hned na místě. Pilo se a pilo, dokud tam něco zbylo. Švejk toho zkonzumoval hojně, a když pak značně již vrávoraje pěšky domů se vracel, poblíž Domanic se zhroutil a sešlostí věkem zemřel. Byl pochován za vojenských poct. Jeho soupeř slavný generál ho dlouho nepřežil. Brzy nato zahynul v Německu údajně při dopravní nehodě.”

Potud Vít Paroulek coby literární následovník Jaroslava Haška.

1. partie:

voják Švejk – generál Patton

2. partie:

voják Švejk – generál Patton

3. partie:

voják Švejk – generál Patton



1) Hašek, Jaroslav: Osudy dobrého vojáka Švejka I – IV, Praha, Naše vojsko, 1981, s. 9.

2) Citované dílo, vzpomínky Jarmily Haškové.

3) Paroulek, Vít: Historie šachové hry na Strakonicku, Strakonice 1967, s. 35-37.

4) Vrchní zemský rada.

5) Skutečnost: Karel Traxler, 17.1.1866 – 15.5.1936. Biskupský notář, konzistorní rada a děkan v Dubu. V roce 1885 založil šachový kroužek v Českých Budějovicích a od 1.1.1886 řídil šachovou hlídku v časopisu Tábor. Šachový organizátor, redaktor, praktický šachista a úlohář, teoretik, účastník sjezdů atd. Tamtéž, s. 12, 13.

6) V originálu psáno podle stylu Haška generál jako jenerál.

7) Odvahy.

8) Nazval jsem jej „Švejkova čínská obrana skandinávské hry“. Na tomto místě připomínám, že jsem jedním z autorů nové teorie, která vznikla na severní Moravě již v sedmdesátých letech 20. století pod názvem „Čínský střední gambit“. Tato varianta byla používána velice často v bleskových partiích a její rozbory jsme s kamarády dovedli až do druhého tahu bílého, kde teorie končila po následujících tazích: Bílý: 1. f3, černý cokoliv, bílý: 2. Kf2 – rovná hra!


Vaše hodnotenie: Nízke 12345 Vysoké
Hodnotilo: 5 | Priemer: 5.00
Ukladá sa ... Ukladá sa ...

Diskusia (1)

Pridať komentár

Návrhy, pripomienky a sťažnosti nesúvisiace s článkom prosím nepíšte do diskusie, ale posielajte na admin(at)chessfriends.com.

Môžete použiť tieto tagy:
<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Tento weblog podporuje Gravatar. Ak chcete získať Váš vlastný avatar, zaregistrujte sa na Gravatar.


1 × 9 =