Umenie koncoviek
March 1, 2015 – 11:54 | Reagovalo 2 ľudí | Prečítaní: 2038

Veľmajster Tomáš Petrík Vás srdečne pozýva na aprílové šachové sústredenie, v ktorom odhalí tajomstvá koncoviek. V tejto záverečnej fáze partie sa častokrát rozhoduje o konečnom výsledku a rozhoduje každé tempo.
Program sústredenia:
9.4.2015 – Zásady a princípy …

Celý článok »
Kuriozity

HrajSach.sk denník

Škola šachu

Veľmajster vysvetľuje

Šachové správy

Domov » Historická rubrika

Jak se šachoví mistři setkávali v legiích

Libor Havlíček st. | September 13, 2011 – 13:58Reagovalo 0 ľudí | 535 prečítaní
Jak se šachoví mistři setkávali v legiích

Můžeme říci, že to započalo zrovna před sto a čtyřmi léty. Bylo to totiž dne 20. září roku 1907, kdy se v šachovém klubu Dobruský v Praze hrála partie dvou našich mistrů proti jednomu mistrovi zahraničnímu.

Jako bílí spoluhráči spolu svépomocně bojovali Dr. Karel Treybal, šachový mistr, o kterém jsem psal ve článku „Pět šachových klubů neslo jeho jméno“ a jeho spolužák ze školy, profesor Ladislav Prokeš. Radili se spolu před a po každém tahu, poněvadž jejich soupeřem byl jako černý silný ruský mistr Fjodor Dus Chotimirskij.1)

Ostatně nechme řečí a podívejme se na tuto partii s krátkými komentáři Ladislava Prokeše z roku 1946:

Takovéto partie plné krásných útočných plánů, promyšlených obranných manévrů a divokých, leč propočítaných kombinací, takové nám předváděli naši mistři ve starých časech rakousko-uherské monarchie. Díky této partii jsem však chtěl především poukázat na skutečnost, že se Karel Treybal a Dus Chotimirskij přinejméně od září roku 1907 navzájem znali.

Další postava našeho šachu, která vstupuje do sledované dějové linie, je silný šachový mistr Karel Hromádka.2)

Karel Treybal a Karel Hromádka se ovšem museli dobře znát, jelikož se mnohokráte v šachovém prostředí setkávali. Z doby Rakousko-Uherska je zachována podrobná informace o jejich vzájemném šachovém zápase, který se hrál v roce 1912 v Praze. Zápas se hrál od 6. do 29. února 1912 celkově na 11 partií. Podrobnosti opět zachytil Ladislav Prokeš. Podle něho v zápase Treybal oslňoval obecenstvo živými kombinacemi, kdežto Hromádka se vyznačoval poziční hrou.

Zápas byl uspořádán na popud V. Kautského a továrníka Pelikána Šachovým klubem Dobruským a byl jediným zápasem svého druhu, který Dr. Karel Treybal odehrál. Skončilo to vítězstvím Karla Treybala v poměru 5:2 při čtyřech nerozhodných výsledcích.

Poslední šachové partie před vypuknutím první světové války jsou od Karla Treybala podchyceny z přelomu května a června roku 1914. Přichází však v plné síle světová válka a ta převrací lidské osudy a jelikož v čase hučení zbraní mlčí můzy, jdou šachy úplně bokem.

Napsal jsem již jednou, že se Dr. Karel Treybal zúčastnil první světové války v Haliči jako záložní poručík 30. pěšího pluku a že byl v letech 1914 a 1915 dokonce dvakrát raněn.

Jako řada dalších přeběhl roku 1915 do ruského zajetí, pak vstupuje do československých legií a prochází s nimi celou Sibiří. Domů se vrací až jako kapitán našich legií v roce 1920 lodí „Grant“ z Vladivostoku přes Suez do osvobozené vlasti.

Karel Treybal působil tedy jako český legionář na Rusi. Totéž však také platilo o Karlu Hromádkovi, který se v průběhu války stal rovněž členem našich legií v Rusku. A jelikož již tehdy byl svět malý, tak se dokonce za války i ve válečném Rusku šachisté setkávali.

První setkání bylo později zapsáno do šachových pamětí následovně:

Ví se, že počátkem roku 1918 působil Dr. Karel Treybal v našich legiích jako kapitán auditor vojenského soudu, což zřejmě souviselo s jeho právnickým vzděláním. A zde dochází náhle k prvnímu zajímavému setkání v Tomsku, setkání s ruským šachovým mistrem Dus Chotimirskim, proti kterému hrál Treybal spolu s Prokešem uvedenou partii dne 20.9.1907 v Praze.

Na jaře roku 1918 obsadily totiž československé legie Tomsk a nalezly v tamních ruských věznicích velké množství zatčených. Zatčení ovšem mohli býti rádi, že přežili a že se dostali do rukou našich legií. Právě mezi těmito zatčenými byl i Dus Chotimirskij, který zřejmě neměl v Rusku rovněž na růžích ustláno. A jelikož byl Treybal auditorem vojenského soudu, byl vězeň Dus Chotimirskij předveden na výslech před kapitána auditora vojenského soudu Treybala. Výslech proběhl takto:

„Vy jste Dus Chotimirskij, šachový mistr, že?“

„Da“, odpověděl obžalovaný.

„Ten, co v roce 1909 na turnaji v Petrohradě tak pěkně porazil Dr. Laskera, ne?“

„Da“, odpověděl tentokrát pyšně Dus Chotimirskij.

„Jste svoboden, můžete jít“, zní rozhodnutí vyšetřujícího soudce.

A bylo po vyšetřování.3)

**

Druhým delším setkáním pak bylo setkání obou našich jmenovaných mistrů v červnu a červenci roku 1919.4) Jelikož Treybal jako legionář sehrál v Rusku při různých příležitostech hodně partií, využil rovněž této příležitosti a zúčastnil se spolu s Karlem Hromádkou menšího dvoukolového turnaje o 6 hráčích, rovněž v Tomsku. Je vidět, že v Tomsku seděl pořádně dlouho, vždyť také nebylo politicky dořešeno, co vlastně s legiemi bude. Takže naši dva šachisté nad tím nepřemýšleli a hráli tam šachy.

Dvoukolový turnaj v Tomsku, který začal prvním kolem dne 9. června roku 1919, nebyl dokončen. Hromádka sehrál všech 10 partií a vyhrál z nich 8, kdežto Treybal odehrál jen 8 partií se ziskem 6,5 bodu. Úžasné na tom je, že Hromádka měl 8 výher z deseti partií, ale ty dvě prohry měl právě obě s Treybalem! Poprvé vyhrál Treybal s bílými dne 9.6.1919 a podruhé vyhrál s černými dne 23.6.1919.

Tak tedy pomáhaly šachy trávit našim legionářům v Rusku poválečný volný čas. Pokud jde o Treybala, o tom se ví, že se dostal nakonec až do Vladivostoku a vrátil se domů lodí v roce 1920 přes Suez. Vrátil se i Hromádka a již v únoru roku 1921 se oba mistři setkali na dalším turnaji, na mistrovství Prahy. Tam pak vítězí Hromádka spolu s bratrem Karla Treybala, Františkem, oba měli po osmi bodech, Karel Treybal byl se sedmi body třetí. Karel Treybal měl ale v těchto týdnech jiné starosti, připravoval se totiž na doktorát z práva. Takže třetí místo bylo úspěchem. Přeborníkem Prahy na rok 1921 se stal nakonec Hromádka.

No, a všichni tři – Hromádka, Prokeš a Karel Treybal se opět setkávají  brzy poté v červenci 1921 na sedmém sjezdu ÚJČŠ v Brně, kde všichni se stejným počtem bodů dělí první až třetí cenu!

**

Náš příběh uzavřeme ukázkou z turnaje českých legionářů v Tomsku z roku 1919 partií ze dne 23.6.1919, ve které Karel Treybal podruhé porazil Hromádku:

 


1) O Dr. Karlu Treybalovi srovnej citovaný článek v „Historické rubrice“.

Ladislav Prokeš (8.6.1884 – 9.1.1966) byl mistrem naší šachové jednoty, byl šachovým skladatelem a publicistou. V Malé encyklopedii šachu z roku 1989 se dočteme, že z osmi sjezdových turnajů, jichž se zúčastnil, vynikl v Brně roku 1921. Dělil se tam totiž o první místo právě s Karlem Treybalem, o němž je zde řeč a s Karlem Hromádkou, o kterém bude dále řeč. Ladislav Prokeš hrál na třech olympiádách a například v Praze roku 1928 skončil na turnaji dělením prvního místa s Rejfířem před Treybalem, Flohrem a Opočenským, což každý znalec tehdejších poměrů vysoce ocení.

Ladislav Prokeš byl mezinárodním mistrem kompozičního šachu, řídil šachové rubriky, přispíval do Čs. šachu apod. Jeho šachové studie vyšly ve dvou sbírkách: roku 1941 „Šachová studie“ a roku 1951 „Kniha šachových studií“. Jelikož byl Ladislav Prokeš spolužákem a přítelem Dr. Karla Treybala, napsal o něm a o jeho šachovém díle roku 1946 samostatnou monografii, která byla pro mne důležitým informačním zdrojem při psaní tohoto článku.

Fjodor Dus Chotimirskij (26.9.1879 – 6.11.1965) byl silným ruským mezinárodním mistrem. Někdy je uváděn také jako Duz, tj. se „z“. Ve starší ruské literatuře najdeme hodně partií tohoto mistra. Uvádí se například, že mezi léty 1900-1906 vyhrál 4x přebor Kyjeva, ale také roku 1907 turnaj v Moskvě. V zemích Koruny české (jsme ještě v dobách monarchie) zřejmě býval častějším hostem, jelikož se zúčastnil například turnaje v Praze roku 1908 anebo turnaje v Karlových Varech roku 1911, což rovněž dokládá Malá encyklopedie šachu.

Podstatné pro náš příběh je to, že se Chotimirskij a Treybal osobně znali, jelikož pak Treybal Dus Chotimirskému v dobách válečných a vysoce pohnutých velmi pomohl.

2) Karel Hromádka (23.4.1887 – 16.7.1956) byl dalším naším silným mistrem; titul získal v roce 1909. Na našich sjezdových turnajích hrával od počátku, již od roku 1905. Výborné výsledky dosahoval až do období druhé světové války.

Vítězí před Bogoljubovem a získává titul ruského mistra ve Vilnu roku 1912 a celkově výborné výsledky dosahuje právě před první světovou válkou v letech 1910-1912. Vyhrál sjezd ÚJČŠ v Mladé Boleslavi 1913, po válce reprezentoval ČSR na první neoficiální olympiádě v Paříži 1924, kde jsme byli první, pak v Londýně 1927 a na turnaji národů v Mnichově 1936. Pravidelně hrával v turnajích o mistrovství Prahy, kde vítězí v letech 1921 a 1926 a dále hrával v Kautského memoriálech, tam byl na 1. místě roku 1927.

Ze šachových rubrik, které Karel Hromádka vedl anebo do nichž přispíval, uveďme rubriku v Českém Slově v letech 1909-1914 před první světovou válkou. Pak přispíval do Zlaté Prahy a po válce také do Lidových novin anebo do Světozora. Četl jsem, že dlouho řídil praktickou část pražských německy psaných novin „Prager Presse”, což se udává pro léta 1921-1938.

O Karlu Hromádkovi napsal kdysi v 90. letech 20. století pro deník Právo pěkný článek pan Mgr. Kalendovský a tehdy uvedl, že major a pak plukovník Hromádka si nadělal v šachovém světě řadu nepřátel, jelikož psal často „sžíravé glosy”. Byl zřejmě člověkem ctižádostivým a sebevědomým, zveřejňoval značné množství svých vlastních partií.

Karel Hromádka byl průkopníkem zahájení, které známe pod názvem Benoni, označovalo se jako Hromádkova indická obrana anebo Hromádková indická hra. Hromádka to hrával takto: 1. d4, Jf6 2. c4, c5 3. d5, d6 namísto moderního 3… e6.

3) Na turnaji v Petrohradě roku 1909 skončil Dus Chotimirskij až na 13. místě, ale porazil tam mimo jiné Dr. Laskera a také Rubinsteina.

4) Nutno podotknout, že více našich tehdejších předních hráčů působilo v legiích. Podrobnosti jsou známy například i o brněnských šachistech. Další osobnosti však v tomto textu pro obšírnost problematiky neuvažuji.


Vaše hodnotenie: Nízke 12345 Vysoké
Hodnotilo: 9 | Priemer: 4.78
Ukladá sa ... Ukladá sa ...

Pridať komentár

Návrhy, pripomienky a sťažnosti nesúvisiace s článkom prosím nepíšte do diskusie, ale posielajte na admin(at)chessfriends.com.

Môžete použiť tieto tagy:
<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Tento weblog podporuje Gravatar. Ak chcete získať Váš vlastný avatar, zaregistrujte sa na Gravatar.


− 3 = 2